Ella

Rano nas hodil domaci na vlak do Elly. Cestou nam dl vizitku nejakyho penzionu v Elle. Ze pry je to jeho kamarad a ze na nas pocka na nadrazi a odveze nas zadarmo k hotelu (bodejt by ne zadarmo, kdyz podle mapky v knizce je to z nadrazi k hotelu (je uvedenej v Lonely Planet - mezi levnyma a docela ho chvalej) asi 300 metru. To rozhodne nehodlam platit. Jeste jsme se ptali na cenu. 2000 rupii (asi 330 korun) za pokoj z koupelnou. To by slo. Tak nejak jsme chteli cenu sehnat. Rekli jsme OK.

Vlak jel o pul desate a cesta mela trvat asi tri hodky. Vlak byl skoro prazdej, takze napohodu jsme si sedli do "ctverky" sami dva. Jelo se opet krasnou krajinou s vyhledy do udoli a na cajove plantaze. Vlak pomalu stoupal vys do hor. Na nejvyssim miste trati byla mlha jak svina a dokonce zima. Doslo na mikyny. Pri klesani mlha postupne mizela. Jeste jsme parkrat stali a ani nevim proc. Jednou to bylo kvuli nejake krave na kolejich (myslim dobytek - ctyrnohy). Pak nam na jednom nadrazi pridavali vagon s cisternou a pak jsme stali i pred tunelem, ale fakt nevim proc. Nakonec trihodinova cesta se protahla na ctyri a pul. :-) To je tady normalni. On taky ten vlak jede skoro krokem. Na jednom nadrazi meli jeste starou anglickou telefonni budku. I v cervene barve. Fakt je to tady jeste po britech :-)

Do Elly jsme dojeli kolem terti odpoledne. Nas novej hotelier cekal na nadru s tuk tukem. Takovej peknej zlutej a cistej. Byl trochu problem nas tam narvat i s baglem (von tuk tuk je tak sotva pro dva dospeli a vic se tam nevejde), ale nakonec to slo a jeli jsme. Po par minutach (fakt to bylo tech 300 metru) jsme byli u penzionu. Pokoj velkej prostornej. Jen za posteli byla vyzdioba kvetin a vypadalo to jako nachystany na pohreb :-). Irca poznamenala neco tom, ze "to teda budou sny" :-). Jinak v poho. Kdyz jsme se zapisovali do knihy, tak hele. O den driv Radek a taky Ales (nasi znami z penzionu v Nuwara Eliya :-). Je to jasny. Cestou k nadrazi v Nuware dostali stejnou navstivenku a instrukce o cekajcim tuk tuku na nadru :-) Ales se zdrezeli jen jednu noc a jeli na jih, tak uz byli pryc, ale Radek s Monikou tady jeste byli.

Sli jsme se po ubytovani trochu projit po Elle. To ani nema cenu. Cela vesnice ma tak dvacet cisel a polovina z toho jsou penziony. Elektrinu sem pry zavedli nekdy v roce 1984. Jak je mala, tak ma hezky okoli. Je na upati hor na jiznim konci vysociny. Otevira se tu obrovska souteska padajci hluboko do udolnich poli a smerem k mori. Dolu vede po muboci hor klikata silnice asi 20 km az dolu. Ella je vhodna na vychazky do okoli. Jsou tady super vyhledy, cajovy plantaze a tak. Zitra pudem.

Vecer jsme sedli na veceri a u stolu se potkali s Radkem a Monikou. Rikali kde byli na vylete a dali nam tipy ma zitrek. Oni uz rano chteji jet k mori. Tak se nejspis potkame na plazi :-). Od Radka jsem dostal tip na pry vyborne upravenou rybu. Rozhodne jsem pro. Ovesm asi zmena kuchare. Nic moc a navic plno kosti. On pry vcera nemel ani jednu. Ani Irca nebyla niajk spokojena. No nic, zapili jsme to trema skopkama (maj tady obsah 650 ml, takze jsou vetsi nez u nas :-). Nejak jsme se vsichni rozkecali, tak jsme sli jeste na panaka na pokoj. Se slivovici jsme pekne pohli :-). Kazdopadne peknej vecirek. Jen Radek jeste rikal, ze cestou po silnici od vodopadu videli spadeny auto hluboko ve strzi. Bylo to cerstvy, protoze tam teprve byla policie. Hmm, v patek tudy pojedeme dolu a jak jsem videl ten jejich zpusob jizdy, tak moc nadsenej nejsem. No co uz. Nejak to dopadne.