Dalsi den vstavani o pul pate rano !!! a v pet odjezd smer narodni park Hortonske plane. Je to nahorni plosina ve vysce 2000 metru nad morem a konci strmym srazem padajcim skoro kolmo do hloubky 880 metru. Tomu se rika Konec sveta. To jsme museli videt. Musi se tam byt brzo rano, protoze po desate hodine dopoledne na plane padne mlha a neni nic videt. Proto ten ranni odjezd. Na planich jsme byli asi o pul sedme rano. Od parkoviste vede asi 9 km dlouhy okruh, kde uvidite tzv. "Maly konec sveta", pak ten hlavni nejvyssi sraz "Konec sveta" a Bakerovy vodopady. Jinak se jde necim jako savanou a lesem. Diky nadmorske vysce je tady krajina, jak oni rikaji, jako ve Skotsku. Neco na tom bude. Kazdopadne s tropy vsude kolem nema nic spolecnyho. Hrozne krasny scenerie.
"Tato, to jsou panoramata, co"."A co teprv az budeme nahore"
Vlastni Konec sveta je fak super. Opravdu plosina konci kolmou stenou dolu. Dole pod esbou vidite malinky domecky, policka a cesty. K tomu je dole v udoli mlznej opar. Mlha pomalu stoupa vzhuru a vypada to jako para kdyz stoupa z hrnce. Neco takovyho jsem jeste nevidel. Sedl jsem si na okraj do pozice "lotosoveho kvetu" a kochal se. Je to uplne meditacni misto. Mohl bych tady sedet klidne celej den. Jenze mlhy dole valem pribyvalo a tak asi za 10 az patnact minut uz dole nebylo nic videt. To jsme stihli tak akorat. Neni tady zadny zabradli ani nic na jisteni. Kdo se boji vysek at sem neleze. Pry za celou dobu co sem vodi turisty nikdo nespadl. Az asi pred tydnem jeden australan. Pri foceni. A pochopitelne se zabil.
Vodopady byli taky hezky. Pomerne slusne velky a siroky. Nekdy kolem desate jsme byli zase na parkovisti u auta. Cesta zpet vede jeste porad asi 2 km po te nahorni plosine. U cesty sedel jeden sambar (oficialne sambar indicky - neco mezi sobem a jelenem), zastavili jsme. Zvire doslo az k autu a strkalo nam cumak az dovnitr. Nakrmili jsme ho slupkama od bananu :-). Byla to takova pekna tecka za tim nasim vyletem :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat